Pro dalekozrakost je typické, že nevidíte blízké předměty ostře, ale dobře vidíte věci v dálce. Co se děje v oku a které brýle se hodí na tuto oční vadu?
Jak se pozná dalekozrakost
Oční lékaři jí říkají hypermetropie, my ji známe jako dalekozrakost. Možná netušíte, že tato oční refrakční vada (neschopnost dobře vidět na určitou vzdálenost) potkává každého po narození. V tu dobu jsou totiž naše oči dalekozraké, protože vývoj oka není dokončen. V průběhu času se vše přirozeně změní, oko doroste. U některých osob ale tato oční vada zůstává.
Příčinou mohou být i různé vady oční čočky, případně změny oka vlivem cukrovky (nebo jiných nemocí).
Obvykle dosahuje do +6 dioptrií. Pokud jsou hodnoty vyšší, jedná se o velkou vadu. Dalekozrakost často provází šilhání a tupozrakost.
„Jestliže si po čtyřicátém roku všimnete potíží se zaostřováním na drobný text (hlavně za šera), nejspíš se u vás projevuje vetchozrakost (presbyopie) místo dalekozrakosti. Postup je pak jiný,“ říká optometrista Dr. Klain, Jiří Strnad.
Co se děje v oku při dalekozrakosti
Při této refrakční vadě se paprsky světla sbíhají až za sítnicí. Proto na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz a člověk dobře nevidí blízké předměty na rozdíl od těch vzdálených. Pokud je vada silnější, nemusí člověk vidět dobře ani na dálku.
Jaké brýle se hodí na dalekozrakost
Hodnoty dioptrií se při dalekozrakosti označují znaménkem plus. Vyšší číslo znamená silnější čočky. Na dalekozrakost si můžete pořídit dioptrické brýle, případně kontaktní čočky s konvexním tvarem (ve středu jsou silnější než na kraji). Vhodný výběr pak probíhá podle toho, co potřebujete a co vám vyhovuje.
Skrytá dalekozrakost
V případě skryté dalekozrakosti má člověk pocit, že vidí dobře, přesto jsou mu naměřeny dioptrie. Většinou bývá velmi nízká a projeví se až okolo 30. roku, s podobnými příznaky jako je tomu u presbyopie, jen s tím, že člověk nevidí do dálky. Proto je důležité kontrolu zraku nezanedbávat a pravidelně na ni chodit.
